Vánoce, Vánoce přicházejí..

28. října 2014 v 16:20
A je to tady! Moje každoroční předčasné cítění Vánočních svátků.


Začíná to většinou v druhé polovině října. Okna se po ránu mlží a krášlí je tisíce studených kapiček. Hned při vstávání se mi na tuhle podívanou naskýtá překrásný pohled. Z každého koutu domu se na mne line předvánoční atmosféra.
Určitou roli tohoto mého období hrají i regály obchodů, prohýbající se pod nánosem vánočních kolekcí, baněk a ostatních tradičních věcí, které k zimním svátkům patří. Ačkoliv nejsem zrovna 2x nakupující typ, letáky si skoro až pravidelně pročítám (u oběda).

Listopad nejen, že klepe na dveře, on už si je i otevírá a venku to přesto vypadá jako začátek jara. Zrovna popíjím horké (a vynikající) kakao a sleduji poněkud vánoční film Prázdniny - trochu romantiky nikdy neuškodí, když dostávám chuť, napsat něco o oněch Vánocích.

Vánoční dětství
Když jsem byla mladší, mnohem mladší, milovala jsem Štědrý večer hlavně kvůli dárkům, ale nikdy jsem nezanevřela ani na ostatní dny vánočních svátků. Vůně vánočního cukroví, sušených jablíček a domácích perníčků, celý dům v naprosté čistotě, aby se u nás Ježíškovi líbilo a nebál se přijít s dárky a stromečkem. Psaní dopisů, které jsem nechávala za oknem a každou chvíli kontrolovala, zda si je Ježíšek odnesl nebo ne. Televizní kanály plné pohádek a jejich sledování z voňavých, nově povlečených postýlek.
...Štědrý den jsem vždy začínala stejně. Vzbudila jsem se a počkala, než se vzbudí brácha, abychom se společně dívali na televizi. Během dietního dopoledne (neboť jsme pokaždé očekávali příchod zlatého prasátka) jsme se podívali na nespočet pohádek. Po rozhodnutí, že je na čase opustit pelíšky, jsme každý rok pár hodin strávili u závodní počítačové hry. Před čtvrtou hodinou odpolední se tradičně odcházelo s rodiči na procházku do nedalekého města, podívat se na rozsvícený stromeček uprostřed náměstí, zatímco babička s dědou připravovali večeři. Ta se podávala po páté hodině. Vždycky začínala houbovou polévkou, bez které jsme se vždy s bratrem obešli a místo ní jsme si natřeli oplatky medem a čekali na další chod. Kapr pro rodiče a prarodiče, pro nás filé a bramborový salát. Po večeři jsme vždy ještě alespoň hodinu poseděli u horkých nápojů či vína a cukroví.
(Zlaté prasátko jsme nikdy neviděli.)
...Potom přišel čas, přesunout se ke stromečku. Vybalení dárků a přesunutí se ke stromečku nahoru k nám. - Náš dům je rozdělený na dva byty. - Jako malí, jsme s bráchou byli na Štědrý den těmi nejhodnějšími dětmi na světě, abychom našli stromeček i v pokojíčku (vždycky se tam objevil během večeře. Taťka si totiž pokaždé musel nutně odskočit nahoru, ať už pro kameru, foťák nebo jen tak a nazdobený ho přesunul z po celý den zamčeného obýváku :o) V pokojíčku jsme nikdy neměli dárky. Většinou to byl stromeček jen ze zvyku a na večerní osvětlení, ale vždycky jsme z něj měli ohromnou radost. Občas se pod ním našli dárky pro naše mazlíčky (granule, kapsičky, pískací kosti...)
Nejvíce dárků skrýval překrásně ozdobený a obrovský stromeček v obýváku. Tam pokaždé večer končil, tedy pro nás prcky, odběhli jsme do pokojíčku, prozkoumávat dárky do hloubky a sledovat Mrazíka, Popelku či Gremlins. Rodiče s prarodiči zůstávali vedle v místnosti, poslouchali koledy a popíjeli kávu a víno :o)

Další den se jezdívalo ke druhé babičce na oběd. Po obědě opět pochutnávání si na cukroví, umývání nádobí a následný přesun ke stromečku s dárky. Trávili jsme tam většinou celý den a večer se chodili dívat na dětská představení k místnímu kostelu.

Vánoce nyní
Myslím, že se nijak převratně nezměnili. Snad kromě toho rána. O stromečcích už víme, tak se nemusí nikde schovávat. Většinou je zdobíme večer předem, aby se na Štědrý den nemuselo dělat vůbec nic. Vstáváme o něco později než v mladších letech a tak se na pohádky dopoledne většinou nezvládneme podívat a ostatně ani ve zbytku dne se televize obvykle nepouští.
Procházky však tradicí zůstávají, stejně jako vaření babičky a dědy. Zůstává i stejné rozpoložení chodů. Vlastně od procházky se nemění vůbec nic. Vše zůstává jako v dětství a právě toho si na Vánocích cením. Nemění se, jsou stále takové, jaké bývaly. Krásné, voňavé, klidné a plné nejrůznějších dobrot, které baštíme u večerního sledování televize. Miluji Vánoce a nebyl rok, kdy bych se na ně netěšila jako malé dítě :o) a za tohle můžu poděkovat jedině celé mojí rodině a doufat v to, že i mé děti budou vždy v těchto zimních svátcích celé rozradostnělé.

A jak se správně k Vánocům hodí:
Někde dostávají dárky do ponožek, my dostáváme ponožky jako dárek :o)
 


Komentáře

1 mrow mrow | 30. října 2014 v 12:53 | Reagovat

Pěkné :)

2 D. D. | Web | 31. října 2014 v 18:45 | Reagovat

Děkuji :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama